JAK TO BYLO DŘÍV
Pokud se vrátíme do minulosti, tak jsem vždy krmila pejsky granulemi a občas bylo nějaké zpestření v podobě masa, ale téměř vždy tepelně opracovaného. Samozřejmě bych lhala, kdybych řekla, že jsem nikdy nedala maso syrové. Asi to znáte všichni, že když si vaříte pro sebe a pejsek Vám děla pochopitelně asistenci, tak Vám od nože nějaký ten odřezek upadne a pejsek hbitě zareaguje. Zákon pěti vteřin v té chvíli neplatí. Ale chci tím říct, že čerstvé maso bylo pouze sekundárním zdrojem. I tak ale byli pejsci v pohodě a v kondici.
Od konce roku 2018 mám dva nové přírůstky. Jsou to dvě fenky sibiřského huskyho jménem Corina a Hope a jsou tak trochu hyperaktivní. V jejich útlém věku jsem je krmila pouze prémiovými granulemi. Později jsem přešla k masu. Respektive jsem jim začala vařit různé druhy masa. Vždy jsem jim k tomu uvařila nějaký druh těstovin, případně rýže. V misce vedle měli ještě pár granulí, které postupem času přestali jíst, kdy si je vzali jen sporadicky, byť je měly nasypané neustále. Vařené jim zkrátka chutnalo. Upřímně i já bych si to klidně dala, protože v tom nikdy nic špatného nebylo.
Myslela jsem si, že tento model stravy pojedu stále dokola a nějak jsem si nedokázala představit, že bych z té vařené stravy přešla na stravu přirozenou tedy tepelně neupravenou. A ejhle, stalo se. Právě začínáme s BARFem.
ZAČALY MI DOCHÁZET SOUVISLOSTI
Když jsem se začala o toto téma více zajímat, tak mi začaly docházet souvislosti v podobě přirozenosti. To že pejsci od nepaměti jedli syrové maso. Nebo že dokonce psi jedí i ovoce a zeleninu. Můj přítel má pejska z útulku a ten miluje právě v létě čerstvé ovoce a zeleninu. Ze zeleniny nejvíce papriky, pro které si dokonce ochotně přijde sám do skleníku a s velkou opatrností utrhne. Dříve pejsci na vesnicích byli po celou dobu u zabíjaček společně s lidmi a čekali na čerstvé maso. Zkrátka asi jen my lidé jsme se nechali strhnout reklamami, kde nám říkají, že právě jejich krmení je pro pejsky to nejlepší a nic jiného už k jídlu nepotřebují. Ano asi skutečně nepotřebují, to ale neznamená, že to nechtějí, nebo lépe řečeno, že my lidé jim můžeme poskytnout něco, co je pro ně od nepaměti přirozené a s dostatečným příjmem živin. Také je pravda, že tepelnou úpravou dochází ke ztrátě důležitých vitamínů a dalších nezbytných látek. Takže najednou mi to celé začalo dávat smysl. I když určité obavy byly. Jednak co se týče přípravy a vyváženosti pro daného pejska, protože každý pes nemá stejný metabolismus, ale to každý zjistí sám, že na tom opravdu nic není a že stačí sledovat, jak pes vše snáší. Zdali strádá či naopak.
Vždy je důležité každé rozhodnutí promyslet a ujasnit si všechny důležité aspekty, které se s danou problematikou vážou. Je jasné, že některé věci nevyjdou na povrch ihned, ale myslím si, že na to nejdůležitější jsem nezapomněla a rozhodla se správně v to, že přejdu k jiné stravě a to k BARFu. Pokud někdo tápe a přemýšlí jak má vůbec začít s BARFem je tu skvělý tým od Vetamixu, kteří se vším poradí a nasměřují správným směrem. V současné době odebíráme produkty právě od Vetamixu a jakým způsobem jsem se vypořádala společně s Corinou a Hope s prvním BARFEm Vám napíšu příště.
Sepsala Jiřina Gruberová
