Nezaměřím se pouze na stres během Silvestru, ale jistý stres pejsek může prožívat při cestování, nebo i jiných situacích, kdy pejsek tuší, že něco není tak jak by mělo být. Stres můžeme definovat jako reakci organismu na nadměrnou zátěž. Většinou se dostaví při narušení všedního chodu dne, kdy je změněn režim nějakou výjimečnou událostí. Tou může být například návštěva, nezvyklý hluk, přítomnost jiného zvířete nebo cestování.
Rozdělím stresové situace na několik bodů:
Silvestr
Léto je zatím v plném proudu, ale tím jak rychle čas běží, tak si buďte jistí, že co nevidět uvidíte Vánoční výzdoby v obchodech a období spěchu bude rázem klepat na dveře. To uteče jako voda a najednou budete stát s přáteli někde venku a budete koukat na „překrásný“ drahý ohňostroj a neuslyšíte vlastního slova. To, co se Vám zdá, jako super zážitek je pro naše čtyřnohé miláčky velmi stresující. Pominu armádní, lovecké, záchranářské a policejní psi, kteří prochází velmi náročným a celoživotním výcvikem. Pro naše miláčky to je asi nejtěžší zkouška z celého roku. Nechci, abyste mě pranýřovali za to, že jsem proti ohňostrojům, ale tak nějak jim nejsem nakloněna. Na druhou stranu respektuji to, že lidé chtějí slavit tímto způsobem. Již před příchodem nového roku můžeme pozorovat, že občas nějaká petarda kolem nás práskne. U pejsků to poznáme velmi dobře, protože se chovají jinak než obvykle. Dávají nám to najevo tím, že nemají chuť k jídlu, nervózně chodí sem a tam, můžou štěkat na nás, nebo do prázdna. Právě při těchto situacích bychom měli být pejskovi co nejvíce oporou. Dali mu jeho oblíbenou hračku, deku, pamlsek. Byli s ním a reagovali na jeho potřeby. Budeme-li se bavit konkrétně o Silvestru, tak bych nikdy nebrala pejska na volno ven. Vždy na vodítku, ale ještě lépe na postroji, ze kterého se nemůže jen tak vysmeknout. Nikdy nevíte, jaký „zodpovědný“ spoluobčan nehodí petardu do Vaší blízkosti. Takže nějaké delší procházky bych ten den vynechala. Já osobně bydlím na vesnici, takže ruchu města jsem naštěstí ušetřena, ale i tak nějaká ta rána kolem domu padne. Venčení zkrátit co nejvíce to jde. Pejsek ovšem nemusí vykonat svou potřebu a je potřeba se připravit na to, že si uleví doma. V ten moment, bych v žádném případě pejska netrestala. Byl by to další stres pro něj. Ve své podstatě na tom není nic závratného a složitého. Stačí jen Vašemu mazlíčkovi zajistit komfort, který mu aspoň trochu pomůže překlenout to období nadměrného hluku. Pokud to jde, tak být s ním, nebo se pokusit zajistit někoho blízkého, kdo by se o pejska mohl postarat. Nabídnout mu oblíbené hračky a pamlsky a snažit se ho uklidnit přítomností. Pokud i tak víte, že Váš pejsek snáší hluk velmi špatně, tak kontaktujte svého veterináře, který je schopen doporučit doplňky stravy pro uklidnění. Nehovořím o medikaci, ale jen o doplňcích, které rovněž pomohou.
Samota
Netolerance samoty má velmi lehké a logické vysvětlení. Psi patří mezi zvířata sociální, to znamená, že ke svému životu potřebují „smečku“. Potřebují vědět, že s nimi někdo neustále je, protože mají zafixováno, že samota je pro ně nebezpečná a vede je k úzkosti a stresu. Všimněte si, že už když odcházíte do práce nebo kamkoliv z bytu nebo domu, tak pejsek leží přede dveřmi, slintá nebo chodí neustále za Vámi kamkoliv se pohnete. On má totiž strach z toho, že zůstane sám. Asi těžko předpokládá, že dnes jdete na schůzku do města a vrátíte se o několik hodin později. On pouze ví to, že ho v tu danou chvíli opouštíte. Jakmile zavřete dveře, tak může škrabat na dveře, kdy se chce za každou cenu dostat k Vám. V bytě může hledat různé předměty, které jsou pro něj úzce spjaté a ty pak kouše nebo olizuje. Deky nebo měkké prádlo může hrabat pod sebe a ležet na tom. Když například bydlíte v bytě, tak to může mýt neblahý vliv na sousedské vztahy, jelikož pejsek třeba i vyje. Vy po příchodu domů místo přátelského setkání a pomazlení pejskovi vynadáte za to, co vlastně provedl. Toto je velmi nebezpečný jev, ze kterého se může stát začarovaný kruh. Pejsek se bude bát jak samoty, tak i Vašeho příchodu domů. On nerozumí tomu, že když byl sám a vytahal nějaké předměty, které mu připomínají páníčky, tak za to najednou dostane trest. Můžete namítat, že Váš pejsek je zvyklý na samotu. Položím Vám otázku. Kdybyste byli den co den x hodin sami, bez jakýchkoliv možností pro člověka naprosto přirozených a bez možnosti jít na toaletu, tak jak byste toto zvládali? Nebylo by to pro Vás náročné? V tomto případě se dá pouze doporučit, že pokud jste déle jak 4 nebo 5 hodin mimo domov, tak zajistit někoho, kdo by Vám pejska pohlídal a vyvenčil. Samota je opravdu peklo. Já osobně mám dva pejsky, o které je postaráno 24 hodin denně. Mohu říci, že se za dva roky nestalo, že by byli úplně o samotě. Vždy doma někdo je a ony se cítí v pohodě. Nejsem jejich otrok, ale pokud mám pejska nebo pejsky, tak musím přijmout určitou odpovědnost za to, že se budou cítit vždy v pohodě.
Pořízení dalšího domácího mazlíčka
Pořízení dalšího čtyřnohého mazlíčka s sebou přináší další úkoly spojené s tím, aby byl pejsek dobře přijatý a naopak, aby ho první pejsek dobře přijmul. V obou případech se může projevit stres, nervozita, nebo v horším případě ataky mezi sebou. Myslete vždy na to, aby se první pejsek nestal zanedbaným, a největší pozornost ponese pejsek nový. Pokud je to ve vašich možnostech, tak zkuste pejsky seznámit na neutrálním území. Netlačte zbytečně na pilu a dejte tomu čas. Pokud víte, že budete pořizovat dalšího mazlíka, tak si naplánujte delší volno. Vždy, když se pejsci k sobě přiblíží na bližší vzdálenost, tak je odměňte. Musí vědět, že je vše v pořádku. Já jsem měla velké štěstí s tím, že přijmutí Koriny bylo ze strany Hope velmi příjemné a klidné. Byla jsem s nimi v prvních dnech téměř pořád a přistupovala jsem k nim rovnocenně. Ostatně jak tomu je do dneška. Bohužel se někdy může stát, že přijmutí nebude podle Vašich představ a první nebo druhý pejsek budou ve stresu, nebo budou útoční. Pak bych neváhala a ihned bych kontaktovala odbornou pomoc.
Cestování ve vozidle
Cestování se může zdát jako snadný úkon, který musí pejsek zvládnout jednoduše, ale někdy to může být pěkný problém. Moje holky jsou naštěstí skvělé a cestování zvládají dobře. Ale i tak jsem je na cestování postupně připravovala. Udělala jsem to tak, že jsem je namotivovala jakože jdeme na procházku. Ony věděly, že je vše v pořádku a cítili se obě dobře. Vyšla jsem ovšem jen před dům, kde už jsem měla otevřený zavazadlový prostor. U auta jsem se zastavila a ony koukaly co se děje. Pobídla jsem je k tomu, aby si očichaly záď vozidla, a na podlahu kufru jsem jim dala pamlsky. Dala jsem je do té úrovně, na kterou dosáhly. Po chvilce si je vzaly a zase koukaly. Řekla jsem jim, že jdeme a pobídla k tomu, aby skočily dovnitř. Nejprve tam skočila Korina a po chvilce i Hope. Odměnila jsem je pamlsky a sedla si na roh zavazadlového prostoru. Ujistila jsem je, že je vše v pořádku a nic zvláštního se neděje. Po chvilce jsem je vzala ven a šli jsme udělat menší okruh kolem domu. Když jsem se vracela, tak jsem udělala znovu to stejné. První jízdu jsem seděla na zadních sedačkách a byla jim na blízku. Jeli jsme jen kousek na nedalekou louku. Ihned po zastavení jsem je odměnila a šli si běhat, jak se jim líbilo. Cílem tohoto učení je to, aby měli jízdu spojenou s příjemným zážitkem. Koupání, běhání, procházky, cokoliv co je jim příjemné. Je asi špatné, když například první jízdu musí k veterináři nedej bože na nějaký nepříjemný zákrok. Proto pokud víte, že budete pejska během jeho života přepravovat, tak s tím začněte co nejdřív. Dnes to máme nastavené tak, že když vyjdeme z domu, tak jdou pejsci k zadní části našeho vozidla a tam si sednou a čekají, zdali se někam jede, nebo se jde rovnou pěšky. Ať tak či tak, tak jsou v pohodě a pravidelně odměňované. Ony totiž ví, že ať jdeme kam jdeme, tak po nich chci poslušnost a za tu dostanou jejich oblíbené pamlsky. A jako posední věc nesmím opomenout bezpečnost při přepravě. Moje holky jsou takové, že rády koukají co se kolem děje a klec by byla pro ně stresovou. Takže já je vozím v zavazadlovém prostoru a používám bezpečnostní popruhy k tomu, aby měli trochu volnější pohyb, ale zároveň byly v bezpečí tam, kde mají být. Takže apeluji na všechny. Dávejte na své miláčky pozor, aby nedostali pokutu ☺
Sepsala Jiřka
