Dnes patří již vnitřnosti neodmyslitelně k základu v krmné dávce psa. Je pro ně obecně charakteristický vysoký obsah minerálních látek (z makroelementů se jedná například o vápník a fosfor, mikroelementy zde zastupuje především železo), vitaminů (skupiny B a vitaminů rozpustných v tucích) a bílkovin. Stejně jako u svaloviny, i zde se s obsahem antinutričních látek, tedy „výživářsky neprospěšných“, setkáváme (na rozdíl od rostlinné složky stravy) spíše výjimečně. Naopak vrásky při zkrmování dlouhodobě nebo nárazově velkého množství vnitřností nám může způsobit případný průjem, neboť jejich velká část disponuje vyšším zastoupením tuku. Z dalších možných problémů pak stojí za zmínku i možné vedlejší účinky vznikající při krmení velkého kvanta jater u březích jedinců, viz. níže.
JÁTRA
Jedním z nejhodnotnějších vnitřností jsou bezpochyby játra, díky jejich vysokému zastoupení minerálů a vitaminů rozpustných v tucích (A a D). Stejně, jako u ostatních tučnějších složek potravy, je vhodné postupné navykání, jehož zásluhou se nedostaneme do situace nepříjemného výskytu průjmu u psů. Úskalí ve zkrmování jejich většího množství nastává u březích (chcete-li gravidních) samic. V játrech totiž dochází ke kumulaci retinolu (tedy vitaminu A), který u těchto jedinců při dlouhodobém podávání v nadbytečném množství, může způsobovat až poruchy ve vývoji plodu. Nejvíce se s hromaděním tohoto vitaminu setkáme například v játrech ledních medvědů (až 50mg A v 1g) nebo třeba tresky. Protože se ale nepředpokládá, že vašemu čtyřnohému parťákovi naservírujete játra z ledního medvěda, je teoreticky třeba opatrnost dodržet pouze při vysokém dávkování, například drůbežích jater, u březích jedinců.
LEDVINY
Ledviny jsou, stejně jako játra, odpadním orgánem. Kromě železa a vitaminů B, obsahují i vitamin C. Jejich tvar závisí na druhu zvířete, například ledviny ze skotu mají laločnatý charakter; vepřové, ovčí, kozí fazolovitý a koňské jsou dokonce kombinací srdčitého a fazolovitého. U všech odpadních orgánů ale platí, že z čím mladších zvířat pocházejí, tím vhodnější by měly být.
ŽALUDKY
Do skupiny praných a nepraných vnitřností patří žaludky. Mezi nejdostupnější patří drůbeží. Rozdíl mezi praným/nepraným krmivem tvoří obsah krmiva, které se dostalo do žaludku. U drůbežích nepraných žaludků, které jsou mimochodem výbornou dietní vnitřností, se tak můžeme například setkat i s drobnými zrninami nebo třeba zbytky peří.
DRŠŤKY
Mezi psy velmi oblíbené vnitřnosti patří dršťky. Zatímco jejich pranou (tedy „čistou“) variantu ocení spíše majitelé, u neprané verze zaplesá srdce snad každému hafanovi. Dršťky jsou tvořeny nejčastěji ze všech tří částí předžaludku (bachor, kniha, čepec) skotu. Pokud nejste citlivé povahy, zajímavostí pro vás může být jednotlivé rozlišení předžaludku, díky čemuž poznáte, na jaké části si váš pes zrovna pochutnává. Největší část tvoří bachor, na jehož sliznici můžeme rozpoznat tzv. papily. Pro strukturu čepce jsou zase typické tzv. komůrky, no a u knihy se (ne)překvapivě setkáme se strukturou připomínající listy knihy. Z výživového hlediska obsahují neprané dršťky zbytky natrávené rostlinné potravy. Přestože je pes masožravec, s poměrně krátkým trávicím traktem (oproti býložravcům) nepřizpůsobeným k trávení celulózy, z takto již natrávené potravy si jeho organismus dokáže sám o sobě vzít rovněž určité živiny. Menší množství tuku je zde základ pro jídelníčky všech věkových a hmotnostních kategorií.
JAZYK A SRDCE
Jazyk a srdce řadíme mezi svalové orgány. Zatímco jazyk je sám o sobě tučnější povahy, u srdce obsah tuku kolísá dle druhu zvířete, ze kterého pochází. Orgány jsou typické vyšším zastoupením minerálních látek. V srdci navíc nalezneme i patrný obsah taurinu, který je esenciální aminokyselinou pro kočky (je nutné jej tedy dodávat v potravě).
VEMENO
Mezi další tučné vnitřnosti patří vemeno. Nejčastěji se setkáváme s hovězím, výjimky ale mohou tvořit i vemena z jiných druhů hospodářských zvířat. Stejně jako srdce, i zde nalézáme v patrném množství aminokyselinu taurin. Protože se jedná o mlékotvorný orgán, obsahuje také zbytky tohoto mléka, s čímž samozřejmě souvisí zastoupení vápníku.
SLEZINA
Z tučnějších vnitřností často používaných ve výživě psů stojí za zmínku zajisté i slezina. Pro tento parenchymatózní orgán rozdílné barvy (u přežvýkavců a prasat hnědočervené, u koní spíše do fialova) je typické vysoké zastoupení železa a vitaminu A.
PLÍCE
Výživově méně hodnotné maso představují plíce. Tento orgán houbovité konzistence tedy najde své uplatnění v redukčních (dietních) krmných dávkách.
Vnitřností, které lze použít ve výživě psů a koček, je samozřejmě velké množství. Z méně často využívaných se setkáváme ještě například s mozečkem nebo býčími žlázami (varlaty), které také představují při správné kulinářské úpravě výborný gastronomický zážitek i ve výživě lidí.
