A bude to taky skvělé, protože budeme trávit víc času venku. Tím ale naše představy končily. Já sama nikdy psa a ani jiné zvíře neměla, tedy kromě rybiček a dvou křečků pojmenovaných Zuzka I a Zuzka II. Tím se možná ledacos vysvětluje.
Jak k nám vůbec myšlenka o pejskovi doplula?
Michal miluje zvířata. Vyrůstal na vesnici a vždycky měli doma pejska. Když pak o pejska přišel, odstěhovali se do města a prostor na zvíře zmizel. Teď spolu bydlíme čtvrtým rokem v Praze a od samého začátku Michal chodí a říká, že by nějakého psa chtěl. A já celou dobu odpovídám, je-li to jeho přání, tak do toho půjdu samozřejmě s ním. Překážku v pořízení čtyřnohého kamaráda Michal ale neustále viděl ve své práci a také ve způsobu bydlení v pražském bytě. Pak ale přišlo září 2018 a s ním i další diskuze o tom, že by chtěl psa, která však tentokrát skončila kladnou odpovědí. No a tak jsme zadělali na Krakena. Byt už nebyl překážkou ale výhodou, Michal navíc změnil práci. Našel takovou, kam bude moci brát Krakena s sebou. Nakonec vždy se přece říká: “Buď máš výsledky, nebo výmluvy.”
Chtěli jsme mít výsledek v podobě pejska.
Prakticky hned druhý den Michal prostudoval celý internet a všechny rasy psů. Zjistil, že jeho pejsek musí být československý vlčák. Za týden jsme už seděli na pohovoru s majitelkou z vybrané chovatelské stanice, kde jsme pochopili, že čévéčko (československý vlčák) je osobnost se vším všudy. Je velice svůj a proto to nebude žádná sranda. O to víc jsme si ho ale zamilovali. Nikdy nám nedělalo problém být tak trochu outsideři, takže i náš pejsek může být odlišný avšak jedinečný.
Dohodli jsme se, že budeme mít pejska z vrhu L. Chovatelka říkala, že všichni chtějí holky, takže jsme na kluka první v pořadí. Chovatelská stanice každému pejskovi do rodokmenu přiřadí jméno od L. Protože jsme nechtěli úplně ničit tuhle tradici, hledali jsme jména, která se nám od L líbí. Po tom, co jsme našli 150 zajímavých jmen od L se koncem listopadu narodilo 8 holčiček, ale žádný kluk pro nás. Nakonec jsme ale měli štěstí, z předchozího vrhu si rozmyslela štěňátko majitelka z Estonska a byl to kluk! Takže jsme se nejeli koukat na mimina, nevybírali si, byl to prostě rovnou Kraken, který si k nám našel cestu. Místo do Estonska tak putoval k nám do Prahy.
Krakoušek se narodil 18. 11. 2018
My se na něj další týdny hrozně těšili. A protože byl z jiného vrhu, než jsme předpokládali, neměli jsme týdny vymyšlená jména. Jeli jsme se na něj rovnou podívat a okamžitě věděli, že je to Kraken. Žádné jiné jméno jsme mu už nedokázali dát.
Začátkem ledna u nás vrcholily přípravy na to naše zvířecí mimino. Doteď jsme doma přežili s malou ledničkou a mrazákem tak akorát na nanuky. S pejskem ale samozřejmě musel přijít nový mrazák. Cítila jsem se trochu dotčená, že mrazák nemohl být i pro nás. Když ale přišla první objednávka 30 kg masa a kostí na měsíc, pochopila jsem, že to není jen tím, že ho chceme rozmazlovat. Ze začátku jsme samozřejmě netušili co koupit. Tak jsme vzali tři druhy mas, tři druhy kostí, játra, která Michal dvě hodiny krájel a nekonečně smradlavé dršťky. Další dvě hodiny jsme všechno převažovali, aby mělo mimino ke každému jídlu všechny potřebné živiny. A to nebyl zdaleka konec, ještě nás čekalo všechno napytlíčkovat. Doteď nechápu, že jsem z bytu neutekla a dokázala s tím Michalovi pomoct.
Potom, co jsme touhle srandou strávili celý večer jsme říkali, že příště takhle ani omylem a objevili jsme Vetamix s rovnou balenými šiškami jídla. Za mě velké dík! Radši těch několik volných hodin věnujeme výchově temperamentního Krakena, což je větší sranda, o tom ale až příště.
Članek sepsala Martina (ve spolupraci s Michal & Kraken)